Taylor a Madison Levinové se narodily na jaře roku 2002 ve 27. týdnu a vážily 800 g a 870 g. Obě zpočátku musely moc bojovat stejně jako všechny nedonošené miminka. Plíce a trávicí systém, který se měl ještě 3 měsíce vyvíjet, najednou musí fungovat sám, kůžička jak papírek musí vydržet náplasti, žílky tenčí než jehla musí vydržet odběry a transfúze a naše malé srdíčko si musí zvyknout být samo v inkubátoru místo toho, aby bylo v teploučku pod srdíčkem maminky, která za ně dýchá, tráví a denně si s nimi povídá.

Pro nás rodiče je to nepochopitelné a není jednoduché se zvenčí dívat na to, jak naše malé miminko bojuje za každý dech, ale mozek a nervový systém se s tím vším nějak vypořádá a my se naučíme, že vše je opravdu možné a že zázraky se ještě pořád dějí. Některé maminky se postupně naučí, že všechny děti nemusí mít stejný vývoj, že každý člověk má stejnou potřebu lásky a všichni - byť i úplně jiní - jsme si rovni a hodnota člověka nemá nic společného s jeho schopnostmi, nedostatky, zdravím nebo postižením.


Obě mé holky se musely naučit vypořádat se s různými "jinakostmi". Některé problémy překonaly a některé rozdílnosti s nimi zůstanou celý život. Ale jen proto, že svět kolem nás je stavěn pro zdravé, silné jedince, neznamená, že lidé s nějakým postižením si ve světě nemůžou najít své místo a být velmi pozitivním světlem pro ostatní.


Vím, že jsem se trochu moc rozepsala, ale nechtěla jsem napsat jen to, že se holkám daří dobře a že vše je super. To by mi přišlo dost falešné. Vím, že ve společnosti je běžnější se za postižení stydět a snažit se to zakrýt a pokud možno zapřít.

Holky to rozhodně neměly vše jednoduché. Taylor musela překonat mnoho překážek v oblasti pohybu a u Madison se projevily nedostatky v oblasti vzdělávání. V 8 letech ji byla zjištěna těžká dyslexie a dysgrafie a její prognóza byla, že se nikdy nenaučí číst. Ale lidský mozek je neuvěřitelně úžasný orgán, který se dokáže vycvičit, přizpůsobit a změnit. Nebylo to jednoduché, ale Madison to nevzdala a veškeré učení zvládla s jedničkami.


Taylor a Madison zrovna oslavily 19let. Obě holky jsou na vysoké škole. Celý život byly akademicky tak výtečné, že nejenže měly vždy jen samé jedničky, ale dokonce zvládly školu o 2 roky rychleji a střední školu uzavřely s dvouletým vysokoškolským vzděláním.



Obě holky studují třetím rokem na vysoké škole. V USA je vysokoškolské studium čtyřleté. Obě zvládají všechny předměty na výbornou.

Taylor studuje Neuropsychologii a po dokončení školy bude pokračovat v postgraduálním studiu. Už dnes spolupracuje s profesory a byla ji nabídnuta spolupráce ve výzkumné činnosti. Taylor chce jednoho dne pracovat s dětmi s mozkovým postižením.

Madison studuje veřejné zdravotnictví a ještě si k tomu přibrala předlékařskou vědu, což znamená, že má o polovinu víc předmětů než její vrstevníci. Po ukončení této školy bude pokračovat na medicíně. V USA se studuje medicína jako čtyřleté studium až po vysoké škole. Madison si vybrala lékařství, protože má zájem o Pediatrickou onkologii a taky chce podnikat lékařské misijní cesty a pomáhat těm nejpotřebnějším.



Všem maminkám, tatínkům a jejich malým Kulíškům přejeme hodně trpělivosti, sil a hlavně lásky.


Karin Levin